| - Baudis Jan P. --- 1. 12. 2003
Re[2]: Význam polystyrenu
Děkuji př. ing. Čermákovi za jeho slova.
> * Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v > rozporu s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a > potom zařadím 14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název > myslím výstižný.
Moje návrhy přejmenování názvu pokusu nebyly míněny jako útok na onen pokus, ale jako demonstrace toho, jak mohou být z různých stran věci viděny různě. Tolik věcí je záležitostí úzu nebo interpretace! I v případě takové věci jako je uteplený úl.
Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se, že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na půli cesty.
Ale kdokoliv jiný to může vidět jinak... Kombinace uteplení s očky by snad mohla mít nějaké opodstatnění při silné snůšce.
> Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily > budou popsány jindy a jinde.
Těším se, upřímně.
> * Optimaly v pokusu nejsou dřevěné > nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn proti nasáknutí vodou?
Při 8 cm PS by mělo být vlhnutí vnitřních stěn omezeno na minimum, ale to neplatí, jsou-li přítomna očka. A jestli na stěnách nějaká voda kondenzuje, pak při nenasákavé stěně krůpěje vlhkosti stečou dolů. Jenže jestli stěna nasaje vlhkost, pak ji včelstvo musí svým teplem zase vysušit - pak taková voda ve stěně při vysychání spolkne skupenské teplo (na přeměnu vody v páru) - pamatuji si to správně z fyziky? (Efekt ledničky) A to je citelná tepelná ztráta. (U tenkostěnného dřevěného nástavku je ještě naděje, že část vody ze stěny se difúzí vytratí přes stěnu do okolí nebo že ji vysuší to oblíbené jarní sluníčko. Tím by situace v tenkostěnném úlu mohla být v tomto ohledu příznivější než situace úlu s vlhkou vnitřní dřevěnou stěnou pod důkladnou izolací.)
> a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v Pekařově. Dno (v > Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka stále v > provozu.
to jsou důležité informace pro interperetaci naměřených výsledků. Díky za ně!
> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso, které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší teplota než venku.
Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu, pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím níže klesají venkovní teploty.
> a na jaře si včely > očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 > včely.
Ano, ale podívejme se na začátky plodování v brzkém jaru. Včely se k očku ještě nedostanou. Tím se v úlu stále větrá, efekt uteplení se tím (částečně) ruší. Bez očka by včely možná už vyhřály vnitřek úlu a rozvolnily chumáč = obsedly větší objem = zaplodovaly větší plochu. Otevřené očko tento proces oddálí. Zvláště za větrného počasí. To je hypotéza.
Budu sledovat příští rok na jaře, kdy včely začnou kontrolovat procházení vzduchu očky.
> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj > začíná v horním nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám > sotva může vadit.
Úvaha: Když vezmeme v úvahu, jaká je plodovací teplota a jaké teploty jsou v tu dobu venku, tak včely musejí vytvořit poměrně značnou izolaci. I když je dno dosti vzdálené, včely musejí izolovat plod od studeného dna vlastními těly, což může omezovat rozvolnění chumáče, zmenšovat obsednutou plochu a tím i omezovat plodování. Exaktní pozorování jsem na toto téma nevedl. Když jsem začal zkoušet 8 cm PS úly, měl jsem tam původně 10 cm vysoký podmet, pak jsem ho zkusil zrušit zasunutím laminované vysoké desky PS do prostoru dna (tím se zároveň vytvořilo lomené česno), což jsem pak zavedl u všech těchto úlů, protože jsem při jarní prohlídce došel k závěrů, že se tato včelstva rozvíjejí znatelně rychleji. Smělý pozoroval, že včely při utepleném a nízkém podmetu kontrolují jen linii oblasti česna, zbytek utepleného dna nechávají být a uvolněné včely se mohou věnovat něčemu jinému (např. péči o plod). Kdežto u vysokého studeného dna, včely izolují zespoda každou meziplástovou uličku.
Ale pravdou je, že moje včely nebyly tak vysoko ode dna jako u Vás ve třetím nízkém nástavku.
Díky všem za polemiku. Těším se na další příspěvky.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4643
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |